Co můžeme dělat tady a teď aneb ukliďme si sami v sobě

Naše duše má svůj vlastní záměr a stále nás nutí k vývoji. Pokud ještě žijeme ne-vědomě, náš vývoj se odehrává skrze utrpení a bez-moc.

Pokud už věříme, že jsme energetické bytosti a zároveň nesmrtelné duše, které jsou zde na Zemi za účelem vlastního duchovního vývoje a svým vývojem zároveň přispívají k vývoji celého lidstva, žije se nám nepoměrně lépe.

Náš život tím dostává nový duchovní náboj a vše, co vnímáme kolem sebe, dostává pro nás nový smysl. Pak nám již spoustu situací nepřipadá tak šílených, ale učíme se tyto situace zvládat silou svého Ducha. Vše, co se kolem nás děje, můžeme brát jako zkoušku své vlastní duševní síly, se kterou se učíme vědomě pracovat.

Můžeme se učit vědomě pracovat se svým strachem a obavami. Můžeme se uklidňovat tím, že všechno je to jen hra a iluze. Můžeme dělat cokoli, co nás povede do vnitřního klidu a co nás zbaví strachu a obav.

Jinými slovy vyvíjíme se od nevědomé oběti k vědomému tvůrci svého vlastního života.

Pokud věříme, že jsme nesmrtelné duše, které se v koloběhu reinkarnací vrací stále znovu na Zem za účelem neustálého vývoje a zdokonalování, můžeme se přestat bát fyzické smrti.

Pokud věříme, že fyzická smrt neexistuje a je jen přechodem do Ne-fyzična, do jiné úrovně vědomí, nesmírně vesmírně se nám uleví už teď a tady.

Svou víru nemusíme nikomu dokazovat. Naše víra tu není proto, aby se nám druzí smáli, čemu nesmyslnému, že to věříme. Naše víra je naše interní záležitost, která je tady jen pro nás. Naše víra je tu pro nás, aby nás nesla životem a umožnila nám růst a vyvíjet se v souladu se sebou samými, svým vlastním tempem a svou vlastní rychlostí.

Když věříme, že jsme energetické bytosti, které podléhají zákonu přitažlivosti, dává nám to nový důležitý nástroj k vědomému ovládání našich životů. Když víme, že my sami a vše kolem nás je energie, můžeme se naučit pohlížet na svůj život a procesy v něm z energetického hlediska.

Jako energetické bytosti vibrujeme energií o určité frekvenci. Zároveň si energie o stejné frekvenci přitahujeme do svého života. Děje se tak na základě zákona přitažlivosti (stejné přitahuje stejné). Nemůže nás tedy potkat v našich životech nic jiného, než jen to, co sami energeticky vyzařujeme.

Je to, jako když ladíme rádio. Když naladíme určitou frekvenci na svém přijímači, začnou se nám ozývat stanice, které ladí se stejnou frekvencí. Pokud chceme slyšet rádio na středních vlnách, musíme si naladit svůj přijímač na střední vlny. Pokud chceme poslouchat pořad na VKV vlnách, musíme si naladit na svém přijímači VKV vlny.

Když toto víme, nikdy by nás z hlediska rozumu nenapadlo, hledat stanici, která vysílá na VKV na odlišných, tedy středních vlnách. Pokud to nevíme, klidně ji tam hledat budeme. V tom případě totiž netušíme, že musíme přeladit rádio na jinou frekvenci.

S námi lidmi je to úplně stejné, ale my většinou nevíme, že fungujeme jako energetické vysílače a přijímače. Chceme přijímat pozitivní věci, ale protože jsme naladěni negativně, nemůže se nám to v našem negativním energetickém nastavení nikdy podařit.

Z hlediska rozumu je to stejné jako když hledáme střední vlny na VKV frekvenci. Budeme přijímat něco jiného, než chceme.

Chceme přijímat a žít lásku, mír a harmonii, ale jsem naladěni směrem ven na hrůzy, utrpení a bolest. Tím se dostáváme do negativní energetické smyčky. Posloucháním hrůz a obav kolem sebe, nasáváme tuto negativní energii do sebe a následně ji opět vysíláme do vesmíru.

Protože nevíme, jak energeticky fungujeme, nevíme, jak sami sobě i druhým škodíme. Představujeme si všechny možné i nemožné hrůzy, které nás mohou potkat, nadáváme, smýšlíme negativně a ve své nevědomosti tak děláme všechno pro to, aby se nám dařilo co nejhůře.

Když vyzařujeme obavy a pochybnosti, nepřitáhneme si do svého života radost, štěstí a lásku, ale zase jen hrůzu, obavy a pochybnosti. Mluvím ze své vlastní zkušenosti.

Vše kolem nás je energie a každý z nás produkujeme své vlastní energie. Každá naše myšlenka, každý náš pocit, každý náš čin jsou nositeli energie o určité vibraci.

Tuto energetickou vibraci vysíláme vědomě nebo nevědomě do světa a zároveň do kolektivního vědomí. Žádná naše myšlenka se nikdy neztratí, ale následně se zhmotní v naší realitě.

Jak uvnitř, tak vně.

Takže zároveň vše, co kolem sebe vidíme, je odrazem kolektivního vědomí nás všech. Co vysíláme, to se následně zhmotňuje. Všichni jsme tak vzájemně propojeni svým myšlením i vědomím.

Energeticky nás ovlivňuje vše kolem nás: prostředí, ve kterém se pohybujeme, lidé, se kterými se potkáváme, vše co sledujeme, co jíme, co pijeme, co dýcháme.

Naše energie a naše energetické vyzařování ovlivňuje každý pořad v TV, každý film, každé video, každá zpráva z médií, každý nápoj, každé jídlo, každý čin, každá myšlenka, každá emoce. Vše vibruje svou vlastní energií a vše na nás působí.

Pro vědomého člověka jsou proto důležité dva základní poznatky, se kterými se učíme pracovat.

1. Vše kolem nás je energie.
2. Čemu věnujeme svou pozornost, to roste.

Každý z nás se můžeme učit vědomě vylaďovat sebe sama a své vlastní energie. Každý z nás jsme zodpovědný za to, čemu věnujeme svou pozornost. Každý z nás jsme zodpovědný za to, co konzumujeme duchovně i fyzicky.

Pozvedají nás naše myšlenky a naše přesvědčení? Jsou pro nás prospěšná? A jsou prospěšná těm druhým?

Pokud stále jen odezírám z okolí hrůzy, násilí a negace, je energeticky dost obtížné, zpracovat to v lásku, mír a pozitivitu.

Pokud chci žít lásku, mír a harmonii, budu se muset sám vědomě nasměrovat a naladit své energie kýženým směrem na lásku, mír a harmonii nezávisle na tom, co se děje kolem mě.

Pokud se učíme žít vědomě, učíme se zároveň přebírat zodpovědnost za vše, co se nám děje. Nehledáme již žádné padouchy kolem nás, ale naprosto vědomě se obracíme do svého nitra, kde uklízíme to, co jsme nastřádali sami v sobě za roky svého nevědomého života.

Máme v sobě spoustu myšlenkového a emočního balastu. Z minulosti i současnosti. Tíží nás bolestivé myšlenky ne-lásky, nezpracované a prachem zasunuté negativní emoce z různých období života, vytěsněné bolestivé pocity nepochopení a nepřijetí, myšlenky ne-dost dobráctví a naší ne-dostatečnosti. Tíží nás existenční strachy a obavy. Tíží nás toho mnoho.

Vše vědomě nezpracované a negativní působí v naší duši stále jako toxické smetí a odpady. Je to stejné jako když vylijeme do země kýbl chemie. Nejsme si vůbec vědomi, jak si škodíme každou svou negativní myšlenkou, každým svým nezpracovaným a bolavým pocitem nepřijetí, nelásky a strachu.

Nejsme si vědomi svého propojení se Zemí i s druhými lidmi. Chováme se sami k sobě, k druhým lidem i ke své Zemi jako k někomu cizímu a nemilovanému. Děláme to s naší Zemí již mnoho let, že do ní lejeme kdeco špatné a toxické a děláme to tak i sami se sebou.

Když si nejsme vědomi, že jsme se svou Zemí vzájemně propojeni, nenapadne nás, že když škodíme své Zemi, škodíme tím i sami sobě. Tu chemii, kterou lijeme do Země, pak také konzumujeme a to nám způsobuje pomalou otravu našeho organismu.

Nevědomě konzumujeme to negativní a toxické a pak se sami stáváme zdrojem negativity a toxicity.

Je fajn, když víme, že to můžeme změnit. Je to jen na našem vlastním rozhodnutí. Rozhodnout se, že mohu něco dělat. A pak to dělat.

Zastavme se a nadechněme se.

Otevřme svá srdce a uvědomme si svou vlastní zodpovědnost i svou vlastní sílu.

Staňme se vědomými tvůrci svých životů.

Nenechme se ovládnout strachem a hrůzou.

Zaměřme se na to dobré v našich životech. Buďme vděční a pozorní.

A buďme k sobě také laskaví, shovívaví a trpěliví. Nic se nestane ze dne na den. Je třeba trpělivě cvičit svou vlastní pozitivitu.

Naplňujme naší vědomou pozitivní energií každý náš den a každý náš čin.

Začněme se chovat s láskou a zodpovědností sami k sobě, k matce Zemi i k druhým lidem. Chce to čas, lásku a trpělivost, ale dokážeme to.

Všichni se postupně vzpamatujeme a procitneme. Jsme na sobě navzájem závislí a na každém z nás záleží, jak svět a naše Země vypadají.

Mnoho lidí se již probouzí a jsou si vědomi své vlastní odpovědnosti, kterou mají. Je třeba převzít plnou zodpovědnost za vše, co myslíme a co děláme, jak žijeme a co vytváříme.

Je třeba se vnitřně vyčistit a naučit se zpracovávat své negativní emoce tak, aby nám neškodili. Když škodíme sobě, škodíme zároveň i druhým. A platí to i obráceně. Když vědomě škodíme druhým, škodíme nevědomě sami sobě. Kdo by to byl řekl, viďte?

Ale především je vše negativní a nezpracované, nevědomou příčinou vnějších odrazů v naší realitě.

Pokud se nám nedaří, připadáme si nemilovaní a nepřijímaní a svět nám připadá jako špatné místo k bytí a žití, důvodem jsou naše vlastní niterné pocity a vibrace.

To je to, co nám škodí a čeho se můžeme zbavit. Uklízíme si tedy ve vlastním domě a před vlastním prahem. Uklízíme ve vlastním těle a vlastní duši.

Nehledejme už vinu a viníky kolem sebe. Pokud se chceme uzdravit, převezměme zodpovědnost za všechny své emoce a všechny své myšlenky.

Každý z nás žijeme to, co si myslíme.

Jinými slovy: Každý z nás projektujeme své myšlenky směrem ven, do vnějšího světa. Jen tak je možné, že pro někoho je situace " tam venku" ještě snesitelná a pro jiného člověka je stejná situace už nesnesitelná. Pro někoho je svět a žití tam venku radost a zábava, pro jiného je to bolest a čiré zoufalství.

Když si připustíme, že žijeme to, co myslíme, můžeme s tím něco dělat. Když opustíme pozici nevědomé oběti, která je smýkána vnějšími vlivy a vnějšími událostmi, můžeme svou pozornost nasměrovat dovnitř do sebe a rozhlédnout se tam uvnitř sebe.

Máme v sobě pořádek nebo ne- pořádek?

Jsme v souladu sami se sebou nebo jsme plni rozporů a negativních očekávání?

Máme v sobě tichou radost a důvěru v život nebo žijeme bolest a strach?

Věříme, že se vše děje pro naše dobro nebo se třeseme před každou změnou, která se odehrává v našich životech?

Život je věčná změna a přijmout to, je velká úleva. Nic netrvá věčně. Ani bolest, strach a utrpení.

Pokud nejsme v souladu s tím, co žijeme, můžeme to vědomě opravit. Můžeme sami změnit mnoho věcí ve svém životě, které nám nevyhovují a které se týkají nás samotných. Asi neopravím tornádo v Kalifornii, ale mohu opravit to, co jím a jak se starám o sebe sama a své tělo.

Když si vůbec nevíme rady, můžeme požádat o pomoc někoho druhého. Nebo se můžeme obrátit se svým problémem tam nahoru - na své anděly a duchovní průvodce. Když věříme, že existuje nad námi něco, co nás přesahuje a přitom nám to neškodí, ale pomáhá, je to další úleva. Nejsme na nic sami.

Pokud převezmeme zodpovědnost za to, co se nám děje, získáme mocný nástroj na opravu svého života.

Naše pozornost je jako dláto sochaře, který opracovává svůj výtvor. Držíme tedy vědomě svou pozornost na to, co si přejeme, protože už víme, jak důležité jsou naše vlastní myšlenky a naše vlastní pocity.

Každou svou myšlenkou a každým svým pocitem tvoříme svůj život. Už nejsme nevědomé oběti. Jsme vědomými tvůrci svých vlastních životů.

Učme se očistit své myšlenky od všeho negativního. Učme se mentální hygieně. Každý den a každou vteřinou svého života neseme svou vlastní zodpovědnost za svůj život a své výtvory v něm.

Pokud chceme lásku a štěstí, nečekejme, až na nás láska a štěstí usednou jako motýli na květ, ale buďme sami láskou a štěstím. Vnímejme sami sebe jako lásku a uvědomme si, jaké je to štěstí být a tvořit. Buďme vděční za každý den a dívejme se na svět jako na krásnou příležitost zkoušet si různé věci.

Nedívejme se na svět kolem sebe jako na hrůzu a šílenství, ale jako na něco, co můžeme sami vytvářet svým vlastním vyzařováním: tedy svým vlastním srdcem, svým přesvědčením, svou vlastní vírou i svými činy.

A nezapomeňme, že pokud chceme klid, mír a lásku tam venku, musíme se nejprve naučit vnímat klid, mír a lásku ve svém nitru. Neboť jak uvnitř, tak vně.

Pojďme se tedy vědomě ladit na to dobré a prospěšné. Ať je nám všem hezky na světě.

Přeji nám všem lásku a trpělivost při tom vědomém bytí a žití.  :-)