Vítejte na mém webu
Rozhodla jsem se sdílet své životní postřehy a zkušenosti s ostatními. Něco ve mně mi říká, že by bylo škoda, nechat si to pro sebe a nepodělit se o své poznání s těmi, kteří o to budou stát.
Tak vítejte na mém webu.
A děkuji vám, že jste tady. Dáváte mé tvorbě smysl. :-)
Jsem blogerka, ale především jsem žena. A taky matka a babička.
Jako ženě mi velmi záleží na tom, abychom všichni žili v lásce, míru a harmonii, abychom spolupracovali a pomáhali si.
A proto píšu. O všem kolem nás. O tom, co nás trápí a co nás bolí.
Abychom se zamysleli a pochopili, že začít musíme vždycky sami u sebe. Nikomu nepomůžeme, když jsme sami nešťastní a nemocní, potácíme se svými životy jako brečící a nevědomé oběti a odmítáme převzít zodpovědnost za to, co nám děje.
Každý z nás zodpovídá za svůj vlastní život a za to, co s ním udělá.
Každý z nás je zodpovědný za své zdraví, za své štěstí a za svou lásku k sobě samému. I za výběr svého partnera, i za to, jak se k nám ten partner chová.
Každý z nás jdeme příkladem svým vlastním dětem. A bude to tak po celý náš život.
Jak žijeme a jak se chováme sami k sobě, ke svému partnerovi, ke svým dětem i k druhým lidem, tak se chovají i naše děti k sobě samým, k nám rodičům i k ostatním lidem.
Někdy to není veselý pohled.
Ale my sami se můžeme v každém okamžiku našeho života probrat, rozhodnout se a změnit to.
A když se nerozhodneme dobrovolně, Vesmír nás bude postrkovat a kopat do nás tak dlouho, až se vzpamatujeme a pochopíme, že nejsme oběti, ale naopak: jsme báječní a úžasní tvůrci svých vlastních životů. :-)
Věřím, že všichni jsme tu proto, abychom se něco naučili a posunuli se dál na cestě svého duchovního vývoje. Abychom poslouchali svou duši a její volání...
Všichni jsme nedílnou součástí vesmírného řádu a lidské společnosti.
A tak musíme nejen poslouchat svou duši, ale musíme si najít své místo i v rámci vyšších společenských celků.
Musíme naplnit své individuální potřeby, abychom mohli dobře plnit i své úkoly v rámci své rodiny a celé společnosti.
Musíme se naučit milovat sami sebe, abychom dokázali milovat i ty druhé.
Musíme sami u sebe přijmout všechna svá lidská omezení a všechny své nedostatky, abychom to samé byli schopni přijmout i u ostatních lidí.
Musíme se naučit milovat to, co je, abychom dosáhli duchovního klidu, míru a harmonie v sobě.
Když budeme umět být sami se sebou, když budeme sami se sebou v míru, lásce a harmonii, přispějeme tím k míru, lásce a harmonii i v naší rodině a v celé naší společnosti. A tím i v celém vesmíru. :-)
Pokud tento úkol přijmeme vědomě a s pokorou, je to úkol na celý náš život. Protože v tom případě kráčíme vědomě po nikdy nekončící cestě sebe-poznání a sebe-rozvoje. Není to cesta jednoduchá, ale vede ke skutečnému niternému štěstí a lásce.